Žáci věří fámám na sítích, školy jsou na to krátké
V prostoru sociálních sítí se žáci a studenti pohybují jako ryby ve vodě. Jsou však také vystaveni různým dezinformacím, kterým jsou schopni uvěřit. Pořádná průprava pro mediální gramotnost ale dnes není k mání a učitelé, kteří se tím zabývají, jsou na to sami.
Po nekontrolovatelných sociálních sítích se dnes šíří různé zvěsti rychlostí blesku. Například průzkum iniciativy HateFree Culture ukázal, že 44 procent mladých lidí ve věku od 15 do 25 let je ochotno věřit, že Romové mají nárok na vyšší dávky než ostatní. Zhruba třetina respondentů tomu nevěřila a zbytek uvedl, že neví. Našlo se i 27 procent lidí, kteří uvěřili, že Romové mají léky se slevou či zdarma.
Přežívají staré fámy
Další příklad přežil z hluboké minulosti až do dneška. Stále lze najít na internetu odkazy na tvrzení, že virus HIV vznikl v amerických laboratořích. Po otevření archívů ruské KGB se přitom ukázalo, že ruští agenti si jej vymysleli a v roce 1983 ho propašovali do indického listu Patriot, odkud se fáma šířila po světě.
Ke kritickému vstřebávání informací má žáky a studenty vést mediální výchova. Ale ta ve školách zaostává, protože na výzvy současnosti nebyla připravována. Koncept mediální výchovy vznikal před 10–15 lety. Původně to bylo připraveno na tištěná média, jak se tvoří noviny, časopisy, aby děti poznaly validní informace. Jenže děti dnes na noviny nenarazí ani doma.
Kantoři jsou bez podpory
A jak se vyznat na sítích, na to nikdo nepřipravuje, učitelé tuto podporu nemají. Podklady sice byly pro mediální výchovu kvalitní, ale dnes už jsou zastaralé. Fámy si na sítích žijí vlastním životem a jejich odhalování je čím dál těžší. Pokud se někde objeví, je třeba dohledat původní článek. I když ale dohledáme původní zprávu, která pochází z nějakého dánského serveru, nejsme vůbec schopni ji ověřit. Neznáme dánskou mediální scénu ani neumíme dánsky a web vypadá kvalitně. Tak ale vypadají i české konspirační weby.
Nutnost mediální výchovy
I odborníci by měli problém posoudit pravost informace. Kantoři i studenti mohou hledat pomoc třeba na serverech hoax.cz nebo manipulatori.cz, ale ani ty nepokrývají všechny dezinformace. Mediální gramotnost by měla být součástí výbavy každého učitele. Internetová média stále častěji do výuky na školách pronikají. Studentům jsou blízká a obsahují spoustu podnětných materiálů, které učitel může použít. Jenže také by měl být schopen posoudit jejich obsah.
Kyberšikana i nenávist
K mediální gramotnosti se v poslední době připojují další témata. Děti by se měly naučit, jak se mají samy po celý život vzdělávat a jak se zodpovědně vytváří obsah na Twitteru či na Facebooku. S tím pak souvisí výuka internetové bezpečnosti, poučení o tom, jak čelit nenávistným diskusím, a v neposlední řadě i jak se vyvarovat kyberšikany a potýkat se s ní.
Mediální výuka je tzv. průřezové téma, což znamená, že záleží na škole, jak ji v rámci výuky pojme. Mnoho kantorů vyučuje mediální výchovu jako samostatný předmět.
REKLAMA
