Wifi router – Co je standard 802.11ac?
Nový wi-fi standard 802.11ac přichází čtyři roky po dnes již masivně rozšířené 802.11n.
Klasická Wi-Fi na frekvenci 2,4 GHz se využívá již od roku 1999 a dlouhé roky byla pohodlným řešením pro připojení většinou jednoho domácí notebooku. S nástupem moderních hraček v podobě chytrých telefonů, tabletů či herních konzolí to samozřejmě již nemůže stačit.
Každá domácnost si tak zaslouží přechod na stabilní a mnohem rychlejší bezdrátové připojení. Právě proto byl stvořen standard 802.11ac, který spolehlivě pracuje na frekvenci 5 GHz.
Standard AC je dnes nejrychlejší Wi-Fi sítí na světě a nic vám nebrání si tuto rychlost osahat i u vás doma. Cena značkového routeru je nižší než zařízení, která k němu hodláte připojit. Moderní router má také dlouhou životnost a po snadném prvotním nastavení vám bude další roky věrně sloužit.
Za odměnu se dočkáte konečně stabilního připojení, jež bez problémů dovolí streamování HD videa, hraní on-line her i současné připojení mnoha dalších zařízení. Většina nových telefonů i tabletů již se standardem 802.11ac počítá, takže jejich potenciál využijete v plné šíři.
Stále platí, že bezdrátové připojení přes wifi router má smysl používat jen tam, kde nejde vést kabel. S počtem připojených zařízení výkon bezdrátové sítě klesá.
IEEE 802.11 je standard pro Wi-Fi s dalšími doplňky pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) vyvíjený 11. pracovní skupinou IEEE LAN/MAN standardizační komise (IEEE 802). Výraz 802.11x je používán pro množinu doplňků k tomuto standardu. Výraz IEEE 802.11 je také spojován s původním standardem 802.11 (tedy bez dalších doplňků).
Standard 802.11 zahrnuje několik druhů modulací pro posílání radiového signálu, přičemž všechny používají stejný protokol. Nejpoužívanější modulace jsou definované v dodatcích k původnímu standardu s písmeny a, b, g. 802.11n přináší další techniku modulace.
Standardy 802.11b a 802.11g používají 2,4 gigahertz (GHz) pásmo. Proto mohou zařízení interferovat s mikrovlnnými troubami, bezdrátovými telefony, s Bluetooth nebo s dalšími zařízeními používajícími stejné pásmo. Oproti tomu standard 802.11a používá 5 GHz pásmo a není tedy ovlivněn zařízeními pracujícími v pásmu 2,4 GHz.
| Standard | Rok vydání | Pásmo [GHz] |
Maximální rychlost [Mbit/s] |
Fyzická vrstva |
|---|---|---|---|---|
| původní IEEE 802.11 | 1997 | 2,4 | 2 | DSSS a FHSS |
| IEEE 802.11a | 1999 | 5 | 54 | OFDM |
| IEEE 802.11b | 1999 | 2,4 | 11 | DSSS |
| IEEE 802.11g | 2003 | 2,4 | 54 | OFDM |
| IEEE 802.11n | 2009 | 2,4 nebo 5 | 600 | MIMO OFDM |
| IEEE 802.11y | 2008 | 3,7 | 54 | |
| IEEE 802.11ac | 2013 | 2,4 a 5 | 1000 | MU-MIMO OFDM |
| IEEE 802.11ad | 2014 | 2,4 , 5 a 60 | 7000 |
Jednotlivé standardy
IEEE 802.11a
Tento standard využívá WiFi v pásmu 5 Ghz. Používá modulaci OFDM. Oproti standardu IEEE 802.11b/IEEE 802.11g je tento stabilnější a vyspělejší. Má větší povolený vyzařovací výkon oproti 802.11b/g, tím ho lze používat na delší vzdálenosti.
IEEE 802.11b
Tento standard je jedním z doplňků norem IEEE 802.11 zabývajících se definicí bezdrátového komunikačního standardu známým pod komerčním názvem Wi-Fi. Byl schválen v roce 1999 a oproti původnímu standardu navyšuje přenosovou rychlost na 11 Mbit/s v přenosovém pásmu 2,4 GHz. Dosah až 12 km ve volném prostředí.
IEEE 802.11c
IEEE 802.11c je WiFi standard věnující se přemosťování v bezdrátových zařízeních. Jde o hotový standard doplňující standard IEEE 802.1D, který přidává požadavky na přemosťování Media Access Control (MAC), což je podvrstva linkové vrstvy. Standard IEEE 802.1D upravuje základní LAN standard pro 802.11 rámce. Zejména dodává do klauzule 2.5 Support of the Internal Sublayer Service podklauzuli, která pokrývá přemosťovací operace v rámci 802.11 MAC podvrstvy.
IEEE 802.11d
IEEE 802.11d je WiFi standard často nazývaný také jako globální harmonizační standard. Je používaný v zemích, kde nejsou povoleny systémy používající jiné dodatky ke standardu IEEE 802.11.
Definuje požadavky na fyzickou vrstvu k uspokojení regulačních domén nepokrytých existujícími standardy. Liší se v povolených frekvencích, vyzařovacích výkonech a propustnosti signálu. Specifikace eliminuje nutnost vývoje a výroby specifických produktů pro různé země.
Chování protokolu
Zapnutím podpory pro IEEE 802.11d v přístupovém bodě způsobí, že zařízení začne vysílat do celé sítě (broadcastovat) ISO kód země ve které se nachází jako součást svých beacon paketů a požadavků na odpověď. Pokud je zapnut, klient přizpůsobí své frekvence, vyzařovací výkon a propustnost. Standard je tak vhodný pro systémy, které chtějí poskytovat globální roaming.
IEEE 802.11e
IEEE 802.11e je WiFi doplněk standardu IEEE 802.11 vylepšující takzvanou Media Access Control (MAC) podvrstvu linkové vrstvy rozšířením podpory kvalitu služeb (Quality of Service, QoS). Standard je důležitý pro aplikace citlivé na zpoždění jako jsou Voice over Wireless IP a proudová multimédia.
IEEE 802.11g
Je WiFi standard rozšiřující IEEE 802.11b. Je zpětně kompatibilní, vysílá ve stejném frekvenčním pásmu 2400 – 2485 MHz, ale maximální nominální rychlost je 54 Mbit/s, což odpovídá přenosům přibližně o rychlosti 25 Mbit/s.
Použité modulační schéma je OFDM pro rychlosti 6, 9, 12, 18, 24, 36, 48 a 54 Mbit/s, přičemž pro rychlosti 1, 2, 5.5 a 11 Mbit/s je použito stejné schéma jako ve standardu IEEE 802.11b.
IEEE 802.11h
IEEE 802.11h je WiFi standard doplňující IEEE 802.11a, který je navržen s ohledem na evropské podmínky, aby bylo možné sítě využívat mimo budovy. Řeší například problémy s rušením od ostatních zařízení, pracujících na 5 GHz frekvenci. Na tomto pásmu pracují například radary nebo některé satelitní systémy. V podstatě mají bezdrátová zařízení v případě, že detekovaly rušení omezit vysílací výkon nebo uvolnit kanál, na kterém toto rušení rozpoznaly.
Tento standard upravuje fyzickou vrstvu a podčást linkové vrstvy, takzvanou Media Access Control (MAC) podvrstvu. Dynamickým výběrem kanálu přináší také lepší pokrytí jednotlivých kanálů.
IEEE 802.11n
IEEE 802.11n je WiFi standard, který si klade za cíl upravit fyzickou vrstvu a podčást linkové vrstvy, takzvanou Media Access Control (MAC) podvrstvu tak, aby se docílilo reálných rychlostí přes 100 Mbit/s. Maximální fyzická (L1) rychlost může být až 600 Mbit/s při MAC (L2) rychlosti až 400 Mbit, to v konfiguraci 4X4 MIMO. V roce 2008 se masověji prodávají zařízení 802.11n Draft 2.0, typicky s konfigurací 2X2 nebo max. 3X3 MIMO. Reálná přenosová rychlost (L4) zatím do 200 Mbit/s…
Zvýšení rychlosti se dosahuje použitím MIMO (multiple input multiple output) technologie, která využívá vícero vysílacích a přijímacích antén.
IEEE 802.11ac
IEEE 802.11ac je WiFi standard bezdrátové komunikace poskytující vysokou datovou propustnost v bezdrátových sítích na frekvenci 5 GHz. Tento standard je z rodiny IEEE 802.11 (které mají obchodní označení Wi-Fi) a jsou vyvíjeny IEEE Standards Association. Standard 802.11ac byl vyvinut mezi lety 2011–2013 a schválen byl v lednu 2014.[1][2]
Tato specifikace má teoretickou propustnost mezi více stanicemi alespoň jeden gigabit za sekundu (1 Gbps) a propustnost jedné linky alespoň 500 megabitů za sekundu (500 Mbps). Toho je dosaženo rozšířením a vylepšením konceptů zavedených standardem 802.11n: širší RF pásmo (až 160 MHz), více MIMO prostorových kanálů (až osm), víceuživatelské MIMO pro downlink (až pro čtyři klienty) a modulaci s vysokou hustotou (až 256-QAM)
REKLAMA
