Před 25 se zrodil Linux

Řídí superpočítače, servery, Android a nejspíše i váš Wi-Fi router

Na sklonku roku 1969 se v helsinské porodnici se poprvé ozval pláč malého Linuse Benedikta Torvaldse, který o necelých 22 let později a už jako student Helsinské univerzity napíše do e-mailového fóra jednu z nejdůležitějších zpráv moderního informačního věku: „Pracuji na bezplatném operačním systému. Není to nic profesionálního, jen koníček.“ A tak se svět dozvěděl o Linuxu, který se své první veřejné verze dočkal o pár týdnů později. 25. 8. 2016 tomu bude přesně 25 let.

Linus se potřeboval vzdáleně připojovat na unixové servery na Helsinské univerzitě, napsal si tedy jednoduchý terminál. A jelikož si tehdy pořídil nový počítač s procesorem Intel 80386 a nechtěl být omezený existujícími operačními systémy pro tuto architekturu, začal psát terminál od úplné nuly – doslova nad Biosem a hardwarem. Když bylo dílo hotové, měl Linus po ruce nejen terminál, ale i existenční minimum pro jeho chod – jádro operačního systému. Aby jej mohl ovládat, přepsal pro něj další potřebné textové programy a knihovny z pomalu se rodícího svobodného projektu GNU a na sklonku letních prázdnin se se svou půlroční prací podělil světu v e-mailové konferenci operačního systému Minix.

Celý operační systém se skládal z pouhých 12 000 řádků zdrojového kódu. Linus Torvalds jeho zdrojový kód nepoužil, ale z praktických důvodů se inspiroval třeba při návrhu souborového systému. Takto na zrod Linuxu v roce 2011 vzpomínala jeho nadace The Linux Foundation k příležitosti 20tého výročí.

GNU/Linux

Ačkoliv dnes slovíčkem Linux často označujeme celý operační systém, je to pouze jeho jádro, které je samo o sobě prakticky k ničemu stejně jako motor ve vašem voze vás sám o sobě nedoveze ráno do práce. Linux bylo třeba obalit desítkami základních programů, které se postarají o jeho smysluplné využití, abychom jej mohli používat i k něčemu jinému než jen k připojování na univerzitní server.

Naštěstí tu byl Richard Stallman, duchovní otec projektu GNU, jenž toužil po kompletním operačním systému s balíkem svobodných aplikací, který by si mohl každý svobodně upravit na úrovni zdrojového kódu, sestavit, a pak už klidně nasadit kdekoliv – ať už doma, ve škole nebo v práci. Komunita GNU však tou dobou neměla žádné vlastní svobodné jádro, a tak začala používat právě Torvaldsův Linux. Pro toto spojení se nakonec vžilo označení GNU/Linux, ačkoliv se mělo jednat jen o dočasné řešení, než GNU zplodí něco vlastního (Hurd).

Růst a komercializace

Postupně se nafukovalo i samotné jádro, které se učilo novým kouskům. Jestli měl Linux 0.01 v září 1991 pouhých 10 tisíc řádků kódu v C, na sklonku 90. let to už byly skoro dva miliony řádků a v roce 2011 neskutečných 14 milionů!

Tou dobou už jeho kód pochopitelně nepsal pouze Linus Torvalds, ale hromada vývojářů z nových společností vydělávajících velké peníze právě díky Linuxu, na kterém vyrostly nové obří korporace jako Red Hat, ale vlastně i Google nebo Facebook, které si mohly svobodné technologie ohnout pro své vlastní potřeby.

Nejrozšířenější kus softwaru na světě

Ačkoliv přesné statistiky prakticky neexistují, Linux je dnes pravděpodobně nejdůležitějším a nejrozšířenějším kusem softwaru, který kdy člověk vytvořil. O to více motivující je fakt, že na jeho počátku nebyl ani Apple, ani IBM, ani Oracle a další obrovské korporace s miliardovými rozpočty, ale jen jeden student, který si chtěl usnadnit práci. Potřeboval jen jednu věc – komunitu nadšenců. Linux lze tedy považovat i za nejúspěšnější crowdsourcingový projekt historie.

Dnes běží Linux všude. Jistě, statistikám desktopových operačních systémů rozhodně nevládne, ale jeho každodenními uživateli jsou přesto všichni z nás. Pohání operační systém Android, je mozkem hromady modemů, domácích Wi-Fi routerů a další sofistikované elektroniky počínaje mnoha chytrými televizory a konče třeba systémy v dopravě. Linux pohání ty nejvýkonnější superpočítače světa a většinu internetových serverů. Dostal se do vesmíru a nakonec i na americké jaderné ponorky.

A to vše, aniž by se z Linuse Torvaldse stal nejbohatší člověk planety, který by ze své pozice tahal za nitky celosvětového dění. Tak totiž open-source nefunguje. Namísto toho se stará o další vývoj svého jádra pod střechou The Linux Foundation, jejímiž členy jsou prakticky všechny technologické společnosti, které mají co do činění se svobodným softwarem, a provoz nadace tak štědře financují.